Domů
26.05.2009
na lovu
mezi stromy a houštinami z křoví a spadaných větví probleskuje okraj.každý den se probudí z pocitem, že by ještě chvíli spal, ale stejně by to nemělo význam, protože se mu nikdy nepodaří navázat na ten milý sen, který se mu zdál těsně předtím, než si uvědomil své spocené tělo, ranní hluk z ulice a to, že už dávno někde měl být.
snaží se nekomplikovat si každý den věcmi, které se už tolikrát ukázaly jako nedůležité, nebo spíše mu měly pomoci odvést jeho vlastní pozornost od činností důležitějších a o to nepříjemnějších.
pracuje každý den. pracuje bezhlavě každý den. pracuje bezhlavě a urputně každý den. pracuje bezhlavě, urputně a marně každý den. na jeho situaci, že nedělá to, co by měl, to nic nemění.
začal se vyhýbat ženám. jeho občasné pokukování po nich je setrvačnost, o které doufá, že co nevidět zmizí. přesto ho trochu překvapilo, a nemůže si nepřiznat, že mile, že nabídky na setkání či strávení několika chvil v dámské společnosti se spíše množí než ubývají, jak původně předpokládal. problém nastává, když se má setkání uskutečnit, či začít rozhovor. protože se slyší, že říká už několik let stejné historky, které provází i navlas stejnými gesty a zároveň cití, že není schopen říct něco jiného, nového, zajímavého. že není schopen se interesovat. zvedá se a odchází, v tom lepším případě, v tom horším z lítosti předstírá zájem. který většinou doklopýtá do nepřijmného finále.
rozhodl se dělat něco se svým zdravím. přestává kouřit. přestává pít. přestává mluvit. přestává hledat nové. stěhuje se.
letos se nedostane na žádnou cestu. bude muset využít té vnitřní. otázkou je, kam ho zavede.
Komentáře
( - Mail - WWW)
A plynoucí čas akorát vše umocňuje (13)
Přidání komentáře...